Paříž bezpečnost zvládla, obavy z terorismu ale rostou

Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho vláda si mohli po nedělním závěrečném ceremoniálu pařížských olympijských her oddychnout. Nenarušil je žádný vážný bezpečnostní incident nebo teroristický útok. Určitě to bylo i díky bezprecedentnímu největšímu mírovému nasazení bezpečnostních sil ve francouzské historii. O bezpečnost olympiády dbalo 75 tisíc policistů, vojáků a příslušníků soukromých bezpečnostních služeb.

V Paříži vlastně probíhaly olympiády dvě: vedle sportovní, kde se rozdávaly medaile, i bezpečnostní, kde byl hlavní cenou pocit bezpečí sportovců a sportovních fanoušků z celého světa. Nebylo to levné. Náklady na bezpečnost se v přepočtu vyšplhaly až na devět miliard korun. A je jasné, že organizátor každé příští olympiády musí do budoucna s ohledem na rostoucí spektrum bezpečnostních hrozeb a nestabilní situaci ve světě počítat s tím, že náklady na bezpečnost strmě porostou. Možná i proto se zájem o pořádání olympiád začíná ve světě snižovat.

Opatrnost v Paříži byla ale rozhodně na místě. Svědčí o tom bezprecedentní zrušení tří vídeňských koncertů americké zpěvačky Taylor Swift, kvůli hrozbě teroristického útoku. Rakouské úřady o něm dostaly echo od Američanů, přičemž tento fakt potvrdil sám bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Nepochybně se podařilo odvrátit velký masakr. Podle sdělení rakouské policie měl devatenáctiletý Rakušan zradikalizovaný Islámským státem zaútočit u vídeňského koncertního stadionu na účastníky koncertu výbušninou a bodnými zbraněmi, přičemž jeho cílem bylo zabít co nejvíce lidí. Byl také připraven na to, že sám přijde o život. Nebyl navíc "osamělým vlkem" neboť působil v organizované skupině.

Dobrou zprávou určitě je, že funguje přenos informací mezi zpravodajskými službami o teroristických hrozbách. V momentu, kdy se podle řady expertů dá očekávat, že dojde k nárůstu pokusů o džihádistické útoky, jimiž Evropa prošla ve druhé polovině minulého desetiletí, je to mimořádně důležité. Stejně jako vyhodnocování online propagandy Islámského státu zacílená především na jedince postižené sociální marginalizací a chudobou, což je úkol pro policie a zpravodajské služby.

Můžeme se také vracet i o téměř čtvrtstoletí zpět. Známý harvardský profesor Graham Allison a bývalý zástupce ředitele CIA Michael Morell napsali ve Foreign Affairs, že současná varování před aktivizací džihádistů připomínají ta, která se objevovala před 11. září 2001. Podle nich čelí USA v nadcházejících měsících vážné hrozbě teroristického útoku.

Situace je tak zjevně velmi vážná i s ohledem na to, že už teď panuje ve světě kvůli dvěma rizikovým válkám zvýšená míra bezpečnostní nestability.

Miloš Balabán, Právo