Nový normál

Aktuální dění v Moravskoslezském kraji, kde bylo nutné znovu zavést restriktivní opatření v souvislosti s výskytem koronaviru jsou předobrazem nové reality se kterou se budeme muset vyrovnávat. Epidemie zdaleka úplně neodezněla, může udeřit i překvapivě znovu. Častěji se objevují i lokální ohniska.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v interview pro sobotní Právo připustil, že má k dispozici i alternativní scénář, který pracuje s možností plošné druhé vlny a restrikcemi, což by přineslo letos propad HDP o třináct procent.

Že k tomu nemůže dojít se vyloučit bohužel nedá. Ostatně stačí se podívat do Izraele, kde druhá vlna už udeřila, dramaticky rostou čísla nakažených ve světě, poprvé za dobu pandemie se objevilo milion nových případů za pouhých pět dní.

Úsilí o vývoj nové vakcíny je ve světě enormní, dokonce se dá říct, že o ní probíhá závod, kde hraje roli i velmocenské soupeření. Jistota, že vakcína brzy spatří světlo světa ještě ovšem není.

Připravme se tedy na "nový normál", kterému se bude muset podřídit státní správa, bezpečnostní systém, ekonomika a fakticky každý občan. Klíčová v něm bude připravenost na nepředvídatelnost, kdy se situace může z normální na mimořádnou změnit v řádu dnů a v extrémních případech i v řádu hodin. Velkou roli zde přitom bude hrát schopnost příslušných složek státu detekovat, že k takové mimořádné situaci může dojít a když nastane, že zajistí, aby opatření k její eliminaci byla účinná a koordinovaná.

Situace v Moravskoslezském kraji nám ukázala, že právě to nebylo úplně naplněno, vidíme disharmonii mezi ministerstvem zdravotnictví, krajskou hygienickou stanicí a vedením kraje.

Modelově se ukázala i Achillova pata zdravotní péče u nás. Decentralizovaný systém je velmi komplikovaný s mnoha aktéry (nemělo by se ale zapomínat, že tak byl "řízeně" nastaven v devadesátých letech), což právě v krizi neumožňuje aktivovat dostupné zdroje podle aktuální krizové potřeby. Přijímání operativních rozhodnutí jako je např. aktivace odběrových míst a laboratoří a jejich součinnost s Krajskými hygienickými stanicemi tak vázne. Nedivme se pak, že jako poslední instance musí opět zasahovat armáda.

Shrneme - li to je možné konstatovat: krize nepominula, jen jsme v její mírnější fázi. A tak máme ještě čas se připravit na případnou fázi horkou. A snad i přemýšlet, jak postupně začít měnit to, co se v krizi ukázalo jako nefunkční.

Miloš Balabán  

(Autor je bezpečnostní analytik)