Krizová laboratoř

Pátá nejsilnější ekonomika světa - Velká Británie nás nepřestává překvapovat. Dnes vypadá jako velká laboratoř, ve které se dělají pokusy s krizovými situacemi a jejich dopady na občany země. Krize jsou přitom vzájemně propojené a zostřují se.

Ukazuje se jak nekompetentní a nepromyšlená byla některá dřívější ekonomická rozhodnutí britských vlád. Třeba sázka na obnovitelné zdroje energie bez toho, aniž by byly propočítány dopady odchodu od tradičních energetických zdrojů. Teď se to ukazuje skoro jako hazard.

Odstavovaly se uhelné elektrárny, snižovalo se dobývání plynu v Severním moři na úkor budování větrných elektráren. Jenže letos nevál vítr a výroba energie z nich spadla o 45 procent ve srovnání s předchozími pěti lety. A záchranu už neposkytují ani stárnoucí jaderné elektrárny.

Výsledek? Závislost na importu plynu a energie z Evropy. V normálních časech žádný problém, ovšem v situaci, kdy se celá Evropa potýká s energetickým deficitem je to naopak. Ukazuje se, jak neprozíravé bylo před čtyřmi lety uzavření největšího britského zásobníku plynu s poukazem na to, že ve světě bude dost zkapalněného zemního plynu.

Výsledkem jsou stoupající ceny energií s dopady na potravinovou bezpečnost země. Zvyšuje se cena oxidu uhličitého, který se průmyslově vyrábí pro masný průmysl. Používá se jednak k eutanazii prasat a drůbeže před porážkou a jednak při balení masa. Protože je to nyní deficitní produkt omezuje se provoz na jatkách.

A když se ho podaří sehnat a porážku zvířat zajistit v normálním objemu nemá kdo dodat maso do obchodů, protože chybí řidiči. A i když se objeví ještě není vyhráno. Rozvoz brzdí nedostatek pohonných hmot u čerpacích stanic.

Zároveň je v masoprůmyslu fatální nedostatek pracovních sil, kvůli čemuž bylo nutné dosud utratit podle národní asociace řezníků šest tisíc prasat. Vláda to řeší jednorázovým "dovozem" 800 řezníků ze zahraničí na půl roku, a to i s ohledem na to, že by některé masné výrobky mohly chybět na vánočním trhu.

Britský občan je zároveň konfrontován nejen s omezenou nabídkou potravin v obchodech a nedostatkem pohonných hmot, ale i s rostoucí inflací a též hrozbou, že nemusí mít doma v zimě teplo. Dost důvodů k natlakování nespokojenosti, což může vést k nedobrým koncům.

Situace v EU, včetně Česka je zatím ve srovnání s Británií lepší. Jsme si ale jisti, že případné zhoršování ekonomické a energetické krize taktéž neobnaží úzká hrdla fungování ekonomiky a společnosti? Ostatně některé signály, jako je třeba zastavení výroby ve Škodovce do konce roku, už vidíme. Imunitu před vážnými krizemi rozhodně nemáme. 

Miloš Balabán

(Autor je bezpečnostní analytik)