Jistota v nejistém světě

Při pohledu na dění v řadě evropských zemí se dá říct, že bitva s covidem přechází do dlouhodobého protiepidemického režimu nízké intenzity. Dalo by se říct, že se s ní učí žít. Kapitulovala i Austrálie, která opouští strategii tzv. nulového covidu a vydala se na cestu soužití s nákazou.

. Nespornou výhodou je, že nemalá část populace je očkována. V celé EU má dvě dávky 53 procent populace, což je dokonce o tři procenta více než v USA, kde očkování v posledních týdnech zpomalilo. Vakcíny a očkování jsou nástrojem, jak odvrátit katastrofické scénáře vysoké nemocnosti a úmrtnosti.

Vlády pokračují v úsilí proočkovat více občanů. Povinné nošení respirátorů, pravidelné testování jsou další součástí úsilí mít covid pod kontrolou v předvečer už třetí pandemické zimy.

Většina veřejnosti, až na občasné protesty, které nemají úplně masový charakter respektuje restriktivní opatření, jakkoliv stále omezují veřejný život a cestování.

Míra obav a nejistoty z dalšího vývoje přesto zůstává. Vysoce infekční kmen delta blokuje návrat do úplného normálu. Zaznívají pochybnosti o reálnosti dosažení kolektivní imunity. Nemusí stačit ani masové očkování.

V srpnovém vydání prestižního amerického vědeckého časopisu Science specialistka na infekční choroby ze skotské univerzity St. Andrews Müge Çeviková uvedla, že není možné s deltou kolektivní imunity dosáhnout. Evoluční biolog z univerzity v Oxfordu Aris Katzourakis poznamenal, že posledních dvacet měsíců dalo varování před podceňováním virové evoluce.

Mnozí lidé si podle něj myslí, že mutace alfa a delta jsou nejhorší co může být, nicméně bylo by moudré je považovat za odrazový můstek v možné evoluci, která bude pro náš zdravotnický systém představovat stále nové výzvy.

Z toho mohou plynout i pro Česko dva závěry: musíme se obrnit trpělivostí, protože návrat do předpandemického normálu nemusí být tak rychlý, a dokonce může být novým normálem zachování protipandemických opatření, byť ne v takovém rozsahu, jak jsme je v podobě lockdownů zažívali minulý rok a letos. Na ně ostatně už ani nemáme.

Zůstává legitimní otázkou, zda nebude nutné zavést povinné očkování nejen ve zdravotním ale i ekonomickém zájmu státu. A za druhé se stále musí posilovat schopnosti zdravotnického systému. Sem patří i cíl učinit z ministerstva zdravotnictví orgán s funkčním krizovým řízením.

I když nakonec covid porazíme a stane se z něho běžné respirační onemocnění, jak zní ideální varianta je nutné si stále připomínat mínění řady renomovaných expertů: dalším pandemiím se nevyhneme. To je zřejmě jediná jistota v nejistém světě.   

Miloš Balabán

(Autor je bezpečnostní analytik)