Armádní rozpočet trochu jinak

Kolem armádního rozpočtu na příští rok je dusno. Komunisté ho chtějí snížit o deset miliard a dávají si to jako podmínku pro podporu státního rozpočtu. Premiér Andrej Babiš to odmítá. Na velitelském shromáždění armády požadavky KSČM razantně odmítl. Možná nakonec dojde k nějakému kompromisu.

Premiér ale jako argument pro podporu armádního rozpočtu řekl: "Armáda byla ta, která nám zásadně pomohla v boji s pandemií, vděčíme vám za mobilní odběrové týmy, pomoc v nemocnicích a pečovatelských zařízeních i s chytrou karanténou".

To je určitě pravda. Nicméně souvislost s nákupem těžké bojové techniky za desítky miliard korun nevidím. Není na místě spíše zmínit, že posilování vnitřní role armády, která v pandemii výrazně narostla by mělo být jednou z budoucích priorit?

Obdobně se s významnou pomocí armády počítá i v případě likvidace následků rozsáhlých přírodních a ekologických katastrof a zejména možných teroristických útoků. Jenže i letmý pohled do návrhu armádního rozpočtu ukazuje, že alokované zdroje na ty složky, které by zde stály v první linii, např. na armádní logistiku nebo vojenské zdravotnictví, výraznější růst nevykazují. Není to i s ohledem na stálou nejistotu kolem vývoje současné pandemie a reálnou hrozbu pandemií budoucích chyba?

Tady je na místě připomenout základní zásadu obranného plánování: struktura a schopnosti ozbrojených sil by měly být vytvářeny důsledně podle nejpravděpodobnějších scénářů jejich budoucího použití.

Náčelník generálního štábu generál Aleš Opata na velitelském shromáždění jako jednu z priorit uvedl vytvoření těžké brigády. Bez pořízení bojových vozidel pěchoty za 52 miliard se to podle něj neobejde. Podle Opaty to ale nestačí. "Moje doporučení je jasné: umělá inteligence, roboti, ochrana živé síly, drony, laserové zbraně, přesně naváděná munice, věda a vývoj, kybernetické síly."

Určitě je to správný směr, nicméně platí: nechtělo by právě tímto směrem zaměřit plánované projekty na vědu, výzkum a vývoj a v armádním rozpočtu ministerstva obrany vyčlenit řádově mnohem více prostředků než dnes, třeba i na úkor nákupu výzbroje, která se brzy může stát arzenálem pro minulou válku?

Za úvahu by stálo i více provázat Opatův záměr s cíli Inovační strategie České republiky 2019-2030. Třeba i s ohledem na poměrně robustní civilní kapacity, které dnes Česko má na akademických pracovištích v oblasti umělé inteligence. Nemohla by AČR mít ambici být v rámci NATO v tomto směru na špici?

Miloš Balabán

(Autor je bezpečnostní analytik)